
Jak jsme se dali dohromady
Jak jsme se našli… na Tinderu
(a ne, fakt si to nevymýšlíme)
Jejich lovestory začala tam, kde začíná většina moderních románků – v aplikaci, která vás nutí hodnotit lidi během dvou vteřin a podle profilovky s filtrem rozhodnout, jestli mají životního partnera nebo jen někoho, kdo má rád kočky. Ano, mluvíme o Tinderu.
Zprávy mezi nimi byly překvapivě normální (a bez gramatických chyb – co víc chtít?). On ji hned v úvodu nazval dentistkou místo zubařkou, což ona nechápe dodnes. Domluvili si rande, které vyšlo zrovna na jeho narozeniny – a i když se jí to zdá dodnes zvláštní (kdo chodí na první rande místo oslavy?), on měl jasno. Dorazil s kytkou, protože gentlemanská klasika se nezapomíná. A dobře udělal.
Potom se vídali, psali si… ale nějak z toho nic většího nevzniklo. Ne že by nechtěli – jen ona měla tehdy tolik aktivit, povinností a zubařského zachraňování světa, že na nějaký vážnější vztah nebyl prostě prostor. A tak to zůstalo ve fázi "možná někdy".
A někdy přišlo – o rok později. Znovu se začali vídat, tentokrát už s jasnější energií a míň prostoji mezi zprávami. Žádné složité strategie, jen to plynulo. A z ničeho nic byli oficiálně spolu.
A teď? Teď plánujeme svatbu. Máme společné víkendy, sdílené poznámky, vtipy (Honzovy jsou ty trapnější), které nikdo jiný nechápe, a minimálně tři otevřené balíčky těstovin doma. Tinder nám přinesl víc, než jsme čekali. Možná jsme se nepropojili hned. Možná to chtělo čas. Ale o to víc jsme si jistí, že to stálo za to.